Měli byste cítit Guilty o podvádění?

Proč se cítíme provinile po podvádění našeho manžela nebo manželky? Je správné cítit se provinile nebo se divit, proč vás okolnosti vedly k tomu, že jste měli poměr? Pochopení, proč jste to podváděli a přijali, je nejlepší nohou vpřed, říká Laura Shane.

Dokážu si vzpomenout na incident, k němuž došlo v nedávné době, na ten, který se týká mého dobrého přítele. Zavolala a chtěla přijít. Pár minut do rozhovoru a ona se choulila blíž ke mně as mokrým nosem mi řekla, jak udělala velkou chybu a strávila noc s mužem, někým, kdo nebyl jejím chlapem..

Očividně mi řekla, že se vydali na drink a potřásli si nohou, a věci prostě šly z rukou a drželi se za ruce - co-vy-můžete..

Objala jsem ji a řekla jí, aby o tom nemyslela, a že to byla historie (i když jsem jí neřekl, že historie má dobrý způsob, jak se opakovat teď). O hodinu později se zdálo, že se cítí mnohem lépe.

Trochu jsme si povídali a rozhodla se vzlétnout. Objali jsme se u dveří a ona mi dala velký úsměv a mávala. „Mockrát děkuji, Lauro, Bůh ví, jak jsem se cítil vinen, dokud jsem se necítil lépe…“ ??

Co?! Teď mě to rozrušilo. Kdy se do obrazu vkradla vina? Byla tady se mnou, jen aby se ujistila, že je na obrázku zraněná a rozbitá? Přišla ke mně, abych se ujistila, že to, co udělala, není nic špatného, ​​a to byla chyba!

Ale na jakém místě to byla chyba? Byla s tím chlapem celou noc a pravděpodobně i dny před nevyhnutelným a očekávaným incidentem. Jak nemohla vidět, co se děje? Zmínila se, že je ztracena v oparu a nevěděla, co se děje, dokud nebylo příliš pozdě, až do té doby, než bude činit. Přijal jsem to prohlášení tiše.

Ale předstírat, že je to ztracené štěně, která nevěděla, co se děje, na svém vlastním těle, a nevšímá si všeho, co se děje všude kolem ní, a pak to nazývá omylem ?! To byla moronická hloupost, nebo lame házení při vykoupení.

Pro všechna slova, která promarnila, když mluvila o své opravdové lásce, o svém chlapovi ao tom, jak moc ho milovala, a jak špatná byla ta událost, byla a stále přemýšlí o nikom jiném než o sobě. Byla výstižně sobecká. Byla v pokušení vědět, jaké to bude, prozkoumat příležitosti mimo vztah. Chtěla ochutnat příslovečné zakázané ovoce. Ona zřejmě neudělala ve všech těch letech, zatímco ona šla ven se svým chlapem, ale pak, naděje na orgasmy habaděj a pokušení oplývaly jí kolena vzpěrka.

Mohla zavolat na toto setkání, co chce, na dočasnou amnézii nebo na blok tělesné mysli, nebo na to, co jí chce říkat. Ale ona nebyla nic jiného než sobectví a ona se o nikoho nestarala sama. A nejhorší z toho všeho, že klamala sama sobě, přesvědčovala se, že lež je věčná pravda. A nejlepší pro ni to fungovalo!

Nikdy nepřemýšlela o ničem jiném, než o jejích pocitech a jejím stintu při vykoupení. Byla zaměřena na sebe, ale hej, co je na tom špatně? Jsme všichni samo-soustředění lidé, kteří se starají o nic jiného než o naše vlastní štěstí. Historie nám ukázala dost, abychom tento nárok ratifikovali.

Ale hloupá otázka, která mi zlobí hlavu, je fakt, že je sobecká a nemá o tom ani ponětí. Vrátila se zpátky do náruče svého milence, osprchovala ho více láskou a znovu a znovu si připomíná, že to nebyla její chyba. Byla to jen mute divák v nereálném ohromujícím případě, který se týkal jejího neochotného a zmateného těla. Přemýšlejte o tom dvakrát, byla to sladká laň uvízlá v pasti, kterou jí nepředvídala a předvídala osud, nebo jen hrála na melodii svých tělesných tužeb?

To, co udělala, není špatná věc. Skutečnost, že je to tak snadné obviňovat okolnost namísto toho, že je nad krví, je důkazem svědomí, které už nefunguje v oblasti čistoty. Co byste udělal, kdybyste byl na jejím místě? Nebo jen o místě, kde smilstvo může proniknout a prosakovat, aniž by si to někdo všiml, ale vy. Bylo by to tvé malé tajemství, tvůj malý úkryt. Co bys dělal?

Chcete-li pokračovat ve čtení, klikněte zde: Je to vaše chyba, kterou jste podváděl?