Je to vaše chyba, kterou jste podváděl?

Je to vaše vlastní chyba, že jste podváděli, nebo je to kvůli chování vašeho partnera nebo okolnostem? Měli byste svému partnerovi říct, že jste na ně podváděli? Pochopte, jak mysl funguje, když podvádíme, a naučte se, jak se můžete vypořádat s vinou.

Klikněte zde a přečtěte si úvod: Měli byste cítit Guilty o podvádění?

Řekni, že jsi byl na dovolené. Sám, bez vašeho partnera. Hypotetická situace. Samozřejmě, teď opravdu! A pak máte tu nejžhavější celebritu, na které jste se navždy zamilovali, kdo se musí podělit o svůj pokoj pro nějaký podivný zkroucený zasněný důvod.

A pak přichází ta nejlepší část, že jsi celý ten úžasný člověk, a ten pocit je vzájemný. V minutách se začnou hýbat hodiny a víno a šampaňské proudí z nebes, náladová hudba zasáhne crescendo a světla zhasnou do orgasmické krásy.

Co bys dělal? Dvě věci na přemýšlení. Víte, že dělat s touto osobou by bylo tak úžasné, že na ni nikdy nezapomenete. Dva, nikdo na světě by nikdy nevěděl, že se to stalo. Co bys dělal?

Řekni, co chceš, vím, co se vlastně stane. Jsem špinavý pokrytec, ano. Takže jsi. Ale já bych nevyužil viny přichycené alkoholem nebo slzami, abych se umyl.

Pokušení je všude kolem nás. A je to v pořádku, že se to někdy obejde. Dobře, ano. Ospravedlnitelné, ne. Ale všichni jsme špatní, když obviňujeme ostatní z našich neštěstí. Chceme jen uvolnit všechny naše otázky na nic netušícího člověka nebo našeho partnera v zločinu, abychom se dostali z reality. Skutečnost, že jsme se rozešli. Doslova a velmi příjemně.

Náš svět je nasměrován principem potěšení. A občas ztrácíme pozornost toho, co chceme a co dostaneme. Když si myslíme, že jsme se dostali do pořádku, vyrazíme všichni s našimi zbraněmi planoucí a předstíráme, že to není naše chyba. A brzy, maska ​​předstírání roste tak silně, že jsme vlastně začali věřit, že jsme nikdy neudělali nic špatného.

Přesvědčujeme se, že to všechno bylo kvůli okolnostem. Rozhodně bychom nikdy neudělali nic špatného, ​​kdyby byly okolnosti jiné. Jsme jen součástí pokrytectví, které křičí „Ne!“ ?? ale raději doufat v touhu naloženou „Ano!“ ?? s výhodou ve vysokém monotónním provedení, s rozbitím lože a rozbitím skla.

Vina nás zasáhne tam, kde to bolí a víme, kdy se cítíme provinile. Je však velmi nepříjemné přijmout naše chyby, když uděláme něco špatného. Chceme dort. Chceme to jíst taky. Samozřejmě, pokud to nemůžeme jíst, tak proč bychom to sakra chtěli? Kdokoliv přišel s tímto příslovím?

Pořád děláme protichůdné argumenty. Jen se chránit. Věříme, že náš milenec by nemohl zvládnout naši malou koketní nehodu, takže ji před nimi skryjeme. Samozřejmě, že to schováváte jen proto, že vám záleží. To vás činí vinným, faktem, že ho schováváte před svým partnerem. Co se stalo s tím skutkem? Proč se cítíš špatně, že skrýváš tajemství? Proč se na Zemi neobtěžuješ, že jsi jen bouchl někoho jiného? Skutečnost, že jste se s někým, kdo jste udělali, nemá ve skutečnosti vliv na vás, zřejmě jste si užívali spaní s jinou kočičkou. To, co vás bolí, je vina, kterou s tímto činem spojujete.

Jediná věc, která vás trápí, je, že můžete ublížit svému kamarádovi a zlomit jejich nevhodné nevinné srdce. Je to problém? Ne! Ani jeden bit, všichni se jen obáváte, že váš kamarád by mohl udělat pejska s někým jiným, jen aby si vzal tytéž body na podložku. A to by ti ublížilo. A to by bylo tak smutné. Nechceš to, že? Jen chceš být šťastný.

Když vytahujeme výmluvy a důvody z ničeho, neděláme nic, co by nám pomohlo. Neexistuje žádný mea culpa a přijímá naše vlastní chyby. Byli jsme vyrobeni a upraveni během našich formativních let, abychom se stali dokonalou představou morálního občana. Ale ironií je, že nikdo z nás není ani tak blízko. Tak kam se sem dostaneme?

Všichni jsme ztratili smysl pro odpovědnost. Jsme obviněni z viny než přijmout. Musíme pochopit, že je v pořádku, abychom se vzdali našich tělesných tužeb. Špatný. Nedoporučuje se. Ale přijatelné. Ale přestat obviňovat svého partnera nebo okolnosti. Skrýt, pokud si myslíte, že je to bezpečnější sázka, nebo pokud nechcete, aby váš kamarád lovil na čerstvém páření, jen aby se k vám vrátil. Přestávejte se snažit, abyste sami věřili, že jste ten správný, žijete v nečistém světě, obklopeni nečistými okolnostmi a osudem hraní smilstva s vámi.

Proč jste musel jít se smilníkem s malířem? Pravděpodobně proto, že váš kamarád nebyl po všech těch letech dost dobrý. Ale nebojte se, vaše tajemství je v bezpečí. Nejsi sám v tomto světě bez viny. Všichni jsme v tom spolu, a když jeden z nás podvádí naše partnery, vždy máme důvod zbavit nás viny a viny, až na to, že jsem „někoho jiného políbil náhodou“? na "Nudím se dělat se stejnou osobou" ??.

Nezáleží na tom, zda se snažíte říct svému partnerovi nebo říct sami sobě. Dokud se můžete zbavit toho těžkého zavazadla viny, byl byste naprosto v pořádku. Co byste tedy měli udělat, řekněte svému partnerovi nebo si nechte tajemství? Upřímně řečeno, nezáleží na tom, protože na tom záleží jen vina. Pokud můžete říct příteli nebo sobě a přesvědčit se, že to nebyla úplně vaše vlastní chyba, byl byste v pořádku. A pokud to nefunguje, pokračujte a řekněte svému partnerovi, protože by to byl poslední krok. Koneckonců, pokud vám váš partner odpustí za podvádění, není důvod se cítit provinile, že? No, až do toho dne, kdy se znovu podvádíš.

A o podvádění na prvním místě? Samozřejmě, není to vaše chyba, zlatíčko. Jak to může být, zvláště když jste tak zatraceně perfektní! A tak bez viny.